Obálka knihy Karlovarská předměstí 2
Vyprodáno

400 Kč nedostupné

Tento titul momentálně není skladem.

Oficiální prodej přímo od autora. Na přání s podpisem — napište to do poznámky u objednávky.

Karlovarská předměstí 2

Vyprodáno

Deset samostatných obcí, které byly součástí Karlových Varů

PhDr. Jaroslav Fikar · 2016 · 204 stran · vyšlo 6. 5. 2016

ISBN 978-80-270-0225-2

Kniha obsahuje historii a dobové fotografie obcí, které byly v minulosti součástí Karlových Varů. Jde o Andělskou Horu, Dalovice, Březovou, Hory, Jenišov, Kolovou, Mírovou, Otovice, Všeborovice a Vysokou. Poslední obcí je zaniklé Podhoří, které bylo v roce 1994 zasypáno Velkou loketskou výsypkou. Kniha volně navazuje na předcházející titul Karlovarská předměstí (1), líčící historii současných karlovarských čtvrtí, Rybáře, Stará Role, Tuhnice, Drahovice, Bohatice, Doubí, Dvory, Čankov, Sedlec, Rosnice, Hůrky, Počerny, Cihelny, Tašovice a Olšová Vrata. Jak autor uvádí, všech těchto 27 obcí a městských částí tvořilo mezi lety 1930 až 1939 tzv. „Velké Karlovy Vary“, které měly 90 655 obyvatel. Jejich nejvýchodnější lokalitou byl Stichlův mlýn u Andělské Hory, na západě Jalový Dvůr, na severu Čankov a na jihu Březová.

Ukázky

Psí hřbitov

Raritou Otovic byl psí hřbitov v lokalitě Katzenholz. Spojení těchto dvou názvů je kuriózní, neboť psí hřbitov ležel na území, pojmenovaném Katzenholz, tedy v překladu Kočičí lesík. Podle dcery zakladatele hřbitova Anny Stänglerové, vzniklo místo v roce 1911 na přání bohatého Američana, léčícího se v Karlových Varech. Chtěl pohřbít uhynulého vlčáka, který ho doprovázel v lázních. Na hrob dal porcelánovou destičku s obrázkem psa a nápisem: Na památku věrného psa, který mi zachránil život. Případ nebyl ojedinělý a hřbitov se začal plnit náhrobky se jmény zejména psů. Hrobů s ostatky milovaných koček bylo nepoměrně méně. Podle tvrzení starousedlíků sloužil hřbitov už koncem 19. století. Je doložené, že ho založil ras z Katzenholzského dvora. Jmenoval se Josef Leistner, narodil se 22. ledna 1843 na Katzenholzu, kde také roku 1932 jako 90letý zemřel. Byl profesí již druhým rasem v rodině. Jeho otec se přiženil do obce z panství Althof na Bečovsku roku 1834. Podle pamětníků byl Josef Leistner pedant. Nutil personál hřbitova k preciznosti a měl rád, když bylo všechno podle jeho představ. O obecním rasovi koloval jeden příběh. Bohatý cizinec z lázní nechal na Katzenholzu pohřbít svého bernardýna. Do kamenné hrobky uložil psa, který měl na krku drahý náhrdelník, posetý údajně polodrahokamy. Hrobku zazdili. Když se cizinec vrátil po letech do Otovic, nechal hrobku opět otevřít a náhrdelník mezi ostatky našel. „Obecní ras Josef Leistner dostal vysokou odměnu za to, že nedovolil, aby hrobku otevřeli vykradači hrobů, kteří na hřbitově řádili,“ potvrdil podle vyprávění svých předků starousedlík Jiří Chadim. (Jeho otec Václav Chadim byl prvním českým starostou Otovic po roce 1945.)

Místa a stavby, o kterých kniha vypráví. Fotografie z Wikimedia Commons.

Andělská Hora

Dalovice (1937)

Březová

Hory

Jenišov (1910)

Kolová (1938)

Otovice roku 1926

Podoba psího hřbitova v 19. století