O autorovi


Své knihy prodávám v garáži u domu ve Sladovnické ulici 10 v Rybářích. U prvních knížek jsem se čtenářům za knihkupectví v garáži omlouval. Dnes už to mnozí berou s humorem jako „garážový prodej“.

Fotografie: Wikimedia Commons, kategorie Jaroslav Fikar.
Základní data
Většina knih karlovarského autora PhDr. Jaroslava Fikara nese v názvu přívlastek Karlovarská, Karlovarské nebo Karlovarský (Karlovarská předměstí 1 a 2, Karlovarská tabu 1 a 2, Karlovarské proměny, Karlovarské rodiny, Karlovarské příběhy, Karlovarský patriot). Jejich autorem je „český spisovatel, dlouholetý novinář a bývalý rozhlasový zpravodaj. Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Jako karlovarský patriot se ve svých knihách zaměřuje především na Karlovarsko, na historii obcí, lidské příběhy a tradice“ (údaj z Wikipedie).
Sám autor o svém původu uvádí: „Rodičům vděčím za to, že jsem se narodil jako Karlovarák. Přesněji Karlovarák z předměstí Rybáře. Oba moji rodiče pocházeli z malých vísek. Tatínek z Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu a maminka z Trněného Újezdu u Zákolan. Nový domov našli v červenci 1945 na karlovarském předměstí Rybáře. Z tatínkovy strany byli mnozí předkové písmáci a kronikáři. Náš rodokmen sahá do roku 1528, kdy byl Jakub Fikar z Vratu purkmistrem Starého Města pražského. Vedl vzpouru proti šlechtě i králi a byl za to roku 1547 popraven. Jiný předek, Matěj Fikar z Dobřenic, padl během vzpoury sedláků u Chlumce. Z úcty k těmto předkům se v našem příbuzenstvu nedávají jména Jakub ani Matěj. Také třetí nejznámější z rodu, básník a spisovatel Ladislav Fikar, měl jako kverulant potíže s režimem. Z matčiny strany byli předkové většinou kováři Mairichové. Byli hodně zcestovalí a za svého vandrování po Evropě sepisovali cestovní deníčky, které se dědily z generace na generaci. Odtud pramení moje záliba bádat v historii a psát o ní.“
O mně
Základem mých knih byl vedle vzpomínek pamětníků a bádání v místních kronikách především můj novinářský archív. Založil jsem ho hned během první prázdninové praxe v redakci Čs. rozhlasu Plzeň měsíc po maturitě v červenci 1964. Tehdy náhoda pomohla tomu, proč jsem si vybral specializaci zprávař – lokálkář. Na besedu mezi rozhlasáky přijel tehdy nastupující zpravodaj Čs. rozhlasu v USA Míla Pátek. (On se vlastně jmenoval Panchártek, ale to znělo téměř hanlivě. Proto se hlásil „Z Washingtonu vás zdraví Miroslav Pátek“.) Jako redakční elév jsem přijal za své celoživotní krédo jeho výrok, že královskou disciplínou rozhlasu je zpravodajství. Osobní archív jsem vedl a doplňoval až do roku 2014, kdy vyšla má první kniha. Tedy bezmála padesát let. S výjimkou dvou let na vojně. Původně to byly hlavně psané poznámky a novinové výstřižky. Trvalo mi dva roky, než jsem papírový archív přepsal do počítače. Největší oříšek bylo převést zvukový archív rozhovorů a zpráv do digitální verze.
Na počátku byl seriál
Když v březnu 2010 vyhrála pražská agentura Strategic Consulting výběrové řízení na nový formát měsíčníku Karlovarské radniční listy, byla jednou z podmínek karlovarského magistrátu, že zhotovitel jmenuje šéfredaktorem novináře obeznámeného s problematikou města Karlovy Vary. (Až dosud si radniční zpravodaj sestavovali samotní úředníci a měl podobu věstníku.) Tak jsem se dostal k radničkám. Při představě, že budu každý měsíc sestavovat sám 32stránkový časopis, jsem začal přemýšlet, jak by se některé stránky daly dělat v předstihu. Proto vznikl seriál karlovarských čtvrtí a předměstí. Setkal se s ohlasem čtenářů, kteří si pokračování vystřihovali a ukládali. Tehdy přišla manželka Marcela s nápadem, převést seriál ze stránek časopisu do knižní podoby. Tak vyšla 28. března 2014 má první kniha Karlovarská předměstí 1. Měla 204 stran a náklad byl tak rychle rozebrán, že bylo nutné udělat hned dva dotisky.
Po seriálu Karlovarská předměstí, který vycházel až do března 2012, přišly v Karlovarských radničních listech další seriály. Karlovarské rodiny, které vycházely od dubna 2014, potom navázaly od března do listopadu 2015 Okolní obce (v knižní podobě Karlovarská předměstí 2) a od ledna 2016 Obce za obzorem. To už na knižní trh přišly Karlovarské rodiny (vyšly 27. března 2015) a Karlovarská předměstí 2 (vyšla 6. května 2016). Na seriálové předlohy navázaly od prosince 2016 samostatné knihy s tématikou regionální historie. Jako první to byl 15. prosince 2016 Karlovarský patriot, po něm v roce 2017 Karlovarské příběhy a o rok později první z dvojice Karlovarská tabu. Mezi první a patnáctou knihou uplynulo dvanáct let. Všechny knihy mají dohromady 2 784 stránek a jejich náklad včetně dotisků dosáhl 15 300 výtisků.



Články a rozhovory
- Wikipedie: Jaroslav Fikar — životopis a přehled vydaných knih
- Databáze knih — bibliografie a anotace
- Český rozhlas Karlovy Vary: osmá kniha Karlovarské proměny — Josef Šorfa, 2019
- iDNES: Agent z Varů věděl o Pearl Harboru — Vladimír Zedník, 2018
- Karlovarský deník: Karlovarský patriot — o knize a lázeňských švihácích
- Wikimedia Commons — fotografie autora