
400 Kč dostupné ihned
Oficiální prodej přímo od autora. Na přání s podpisem — napište to do poznámky u objednávky.
Příběhy z pohraničí
Odepsaný kraj v proměnách času, obyvatel i státu
PhDr. Jaroslav Fikar · 2025 · 216 stran · vyšlo 25. 8. 2025
ISBN 978-80-907930-5-7
Kniha líčí pohraničí jako jedno velké jeviště, kde se odehrávají jednotlivé příběhy. Hlavní role v nich hrají pováleční dosídlenci, Němci určení do odsunu ale také zlatokopové, národní správci a svérázné postavy typické pro pohraničí, jako byli pašeráci a převáděči. Pro větší věrohodnost uvádí autor jejich autentické osudy dobovou statistikou a fakty. Příběhy z pohraničí jsou plné otázek Proč. Hned v úvodu si autor odpovídá na otázku Proč se ještě sedmdesát let po válce pohraničí stále odlišuje od vnitrozemí. Z desítek autentických příběhů obyvatel pohraničí se množí otázky: Proč sedm let po Mnichovu musel přijít odsun Němců? Proč poválečné soužití Čechů a Němců v bývalých sudetech nebylo možné? Proč se stovkami obětavých dosídlenců přišli do pohraničí také zlatokopové a šmelináři? Proč éra národních správců trvala tak krátce? Na některé otázky autor spolu s pamětníky doby odpovídá. Mnohé však zůstávají bez odpovědi. Kniha připomíná kroniku nedávné doby. Zaznamenává příběhy, které v žádné oficiální kronice obcí nenajdete a nad nimiž „zůstává rozum stát“. Jako třeba byla tragédie Karlovaráků u Nažidel nebo masakr u Kadrnožky. Autor zachytil tyto drsné příběhy ve vzpomínkách očitých svědků a pozůstalých obětí.
Ukázky
Éra zlatokopů
Ještě než 20. října 1946 odjel z nádraží Dvory poslední vlak odsunu s karlovarskými Němci, objevily se v ulicích města podivné postavy. Slídily v prázdných bytech a domech a po setmění se vracely s kárkami a dodávkami pro vytipovaný lup. Jako děti jsme jim říkali „stěhováci“. Prolézaly domy a byty po odsunutých Němcích a dokázaly obstarat všechno možné. Od jízdního kola až po kuchyňský sporák. Začínali jako obyčejní šmelináři, než si časem vytvořili burzu, kde se nabízel nábytek, starožitnosti i nedostatkové zboží. Ve vypůjčených dodávkách odváželi z pohraničí nábytek, hospodářské stroje i pianina. Byly jich tisíce. Podle historiků vtrhlo během léta 1945 do vesnic a měst, z nichž byli vyhnáni Němci, na osm set tisíc českých zlatokopů. Zřejmě si připadali jako vítězové války. Teprve po letech dostali přiléhavější název zlatokopové. Dobová kronika zaznamenala případ z obce Březí, kde došlo ke krádeži pěti kilogramů !! zlata po Němcích. Podle vyšetřování si ho mezi sebou rozdělili komisař pro dosídlování s obecním tajemníkem. Podle oznamovatele krádeže šlo o zlato a stříbro sesbírané z okolních statků a zčásti zakopané. Byl to důkaz, že zlatokopové slídili nejen v liduprázdných maloměstech, ale také na samotách, v opuštěných statcích a dílnách. Němci odsunutí z Karlových Varů vyprávěli, jak v téměř každé vile v Sadové ulici bývalo koncertní křídlo nebo pianino. A také domácí galerie obrazů nebo sbírka porcelánu. Dosídlenci, kteří na tyto byty dostali řádné dekrety, ale nic takového nenašli. Mnohé byty a domy byly prohledány a vykradeny ještě v době, kdy jejich původní majitelé čekali ve sběrném táboře ve Dvorech na odsun. Jako první byly vyrabovány luxusní vily v Sadové ulici. V sobotu 12. května 1945 požádal přednosta železniční stanice Karlovy Vary o přidělení stráže k ochraně vagonů. Na horním nádraží totiž řádily bandy zlatokopů, které v noci vykrádaly vagony se zbožím.
Fotogalerie
Místa a stavby, o kterých kniha vypráví. Fotografie z Wikimedia Commons.
Vyrabovaný karlovarský byt po Němcích
Po stopách zlatokopů se vydal karlovarský reportér Jaroslav Houf
Zlatokopové odváželi lup z pohraničí ještě v roce 1947