Obce za obzorem

Pouze jednou v dosavadní historii měly Karlovy Vary více než sto tisíc obyvatel. Bylo to v době územního uspořádání župy Sudety mezi lety 1939 až 1945, kdy existovaly tzv. Velké Karlovy Vary. Měly desítky periférií i městských částí a sahaly od Hroznětína po Bochov, od Mírové až po Hlinky. Zatímco v roce 1930 měly Karlovy Vary i s perifériemi 63 506 obyvatel, po novém územním uspořádání dosáhly podle sčítání k 17. květnu 1939 již 97 574 obyvatel. Po připojení zbývajících lokalit z okolí překročil počet obyvatel hranici sto tisíc. Součástí Velkých Karlových Varů se staly mnohé, dnes opět samostatné, obce i malé zaniklé osady na Doupovsku. Termín Velké Karlovy Vary se začal užívat hovorově již za první republiky. Bylo to zejména po 14. dubnu 1920, kdy většina, do té doby samostatných obcí, požádala o připojení ke Karlovým Varům. Radní města jednali v roce 1920 nejprve se sedmi nejbohatšími kandidáty, další předměstí připojili až v roce 1928. Mezi lety 1920 až 1928 se tak součástí Karlových Varů staly Hůrky, Dalovice, Tuhnice, Březová a Drahovice.

Připojení 72 obcí a vesnic

Hlavní vlna slučování nastala 1. května 1939, kdy byly k městu připojeny Dvory, Doubí, Stará Role, Rybáře, Bohatice, Sedlec, Kolová a Olšová Vrata. Díky tomuto slučování měly Karlovy Vary koncem roku 1939 už 90 655 obyvatel. Tím to ale neskončilo. V dalších měsících byly připojeny nejprve obce v nejbližším okolí Jenišov, Otovice, Andělská Hora, Hory, Vysoká, Počerny, Čankov, Všeborovice, Mírová, Podhoří a Háje. Do konce roku 1939 pak byly dotvořeny Velké Karlovy Vary připojením obcí, které stály (řečeno obrazně) už za obzorem. Byly to Bochov, Bor, Bražec, Bystřice, Činov, Děpoltovice, Dražov, Hlinky, Horní a Dolní Lomnice, Hájek, Hroznětín, Kfely, Kozlov, Lesov, Lipoltov, Nivy, Odeř, Pila, Podlesí, Radošov, Ruprechtov, Sadov, Sedlečko, Stanovice, Stráň, Stružná, Svatobor, Šemnice, Velký Rybník, Velichov a Žalmanov. Do katastru byly zahrnuty rovněž malé obce a osady Dlouhá, Dubina, Kozlov, Lučiny, Mezirolí, Mlýnská, Nejda, Německý Chloumek, Nová Víska, Pastviny, Pulovice, Rydkéřov, Stará Ves a Tašovice u Bochova. K oficiálnímu vyhlášení Velkých Karlových Varů došlo 1. května 1939. V jejich čele stál místo dosavadního purkmistra nyní vrchní starosta (Oberbürgermeister). Termín Velké Karlovy Vary platil více než pět let. Přežil ještě deset měsíců po válce. Nově upravil správu území až dekret prezidenta republiky ze 27. října 1945 č. 121/Sb. Ten obnovil okresy podle stavu k 29. září 1938. Označení Velké Karlovy Vary se v poválečné historii objevilo ještě jednou. Noviny Budovatel uveřejnily 26. září 1947 tuto zprávu: „Zemský národní výbor v Praze schválil spojení obcí Karlovy Vary, Bohatice, Březová, Doubí, Drahovice, Rybáře, Dvory a Olšová Vrata do celku Velké Karlovy Vary“. Ty však zdaleka nedosahovaly velikosti z roku 1939.