
400 Kč nedostupné
Tento titul momentálně není skladem.
Oficiální prodej přímo od autora. Na přání s podpisem — napište to do poznámky u objednávky.
Karlovarská tabu
VyprodánoZatajované příběhy karlovarských vyhnanců
PhDr. Jaroslav Fikar · 2018 · 180 stran · vyšlo 14. 12. 2018
ISBN 978-80-270-5163-2
Sedmá kniha Jaroslava Fikara má název Karlovarská tabu a nabídne málo známé příběhy lidí, kteří museli Karlovy Vary opustit. Ať už šlo o vynálezce ondulací a známého kadeřníka Josefa Mayera, zakladatele tradice pražení kávy Julia Meinla, dědičku receptury becherovky Heddu Becherovou nebo místního fotografa FoFiFo. Kniha nabízí vedle dalších tabu jako byly nevěstince a hnízdečka lásky prominentů mnoho historických fotografií o proměnách města. Autor čerpal z vyprávění očitých svědků, dobové korespondence i archívů.
Ukázky
Jediná dědička Hedda
Hedda Emílie Becherová se ujala vedení firmy 22. dubna 1941. V počátcích jí se sháněním bylinek pomáhala matka Ernestina. Zvláště za války bylo dovážení exotických rostlin velmi obtížné. Hedda se narodila v Karlových Varech 24. března 1914 a prožila zde celé mládí. K vedení likérky ji od mládí v rodině vedli. Díky tomu dokázala zachovat výrobu a obchod po celou dobu války. V roce 1945 zůstalo v likérce pouhých čtrnáct zaměstnanců. Než byla Hedda Becherová 6. září 1946 odsunuta do Německa, došlo k nálezu receptury na likér. Existují o tom tři verze. Podle první vydala recepturu sama Hedda, a to dobrovolně. Podle druhé verze ji vydala pod nátlakem a podle třetí odmítla recepturu vydat. Jisté je, že už v roce 1945 se receptura našla zakopaná u rodinné chaty Becherů nedaleko golfového hřiště v Olšových Vratech. Místo zvané Am Holzplatz označil antifašista Karl Glanz, podle lidí z likérky to ale byl domovník Franz Zittelbarth. Podle některých zaměstnanců prý označila místo dobrovolně sama Hedda Becherová. Byla totiž postavena před dilema. Buď vydá recepturu a bude moci si do odsunu odnést 30 až 50 kilogramů osobních věcí. Nebo rodinné tajemství neprozradí a odejde s pouhými pěti kilogramy. Vybrala si první možnost, aby zachránila více osobního majetku. Vedou se dohady o tom, komu recepturu vydala. Někteří badatelé uvádějí, že na místo navedla českého národního správce Václava Jelínka. Ten ovšem tvrdil: „Když jsme 18. srpna 1945 přebírali likérku, odmítla nám paní Becherová recepturu vydat. Krabice obsahující rodinné klenoty, rodokmen a výrobní vzorec se našly pár kroků od palírny, v lese. Po nálezu receptury jsme si udělali opis, jehož pravost paní Becherová potvrdila. Sama totiž míchala likér pouze zpaměti. Originál receptury jsem předal na ministerstvo, kde se ztratil při požáru a nikdy nenašel,“ uvedl Václav Jelínek v květnu 1999. Ve své verzi uvedl, že recepturu našel podle upřesnění jednoho ze zaměstnanců ruský hledač min na pozemku u chaty Becherových. Tuto verzi podporuje fakt (uvedený později v korespondenci), že Hedda Becherová šla do odsunu s jediným zavazadlem. Byl to kufr vážící pět kilogramů, který obsahoval jen osobní věci. Recepturu na likér si však odnesla v paměti. Hedda Becherová, její dvě děti a její matka se po odsunu dostaly do Kolína nad Rýnem. Zde Hedda založila roku 1949 firmu Johann Becher OHG Likörfabrik a začala v ní vyrábět rodinný likér. V roce 1971 prodala firmu i s recepturou společnosti Emila Underberga. Jeho firma se nejprve chtěla s českou likérkou o práva na výrobu soudit. V roce 1999 však po dohodě s karlovarskou Becherovkou výrobu ukončila. Emila Underberga jako rodinného přítele měl od soudního sporu odradit kancléř českého prezidenta Karel Schwarzenberg. Dostal za to při privatizaci likérky podíl v jejich akciích. Hedda Baier-Becherová zemřela krátce po oslavách 200. výročí Becherovky v roce 2007. Tajný recept na výrobu rodinného likéru vzala s sebou do hrobu. Tehdy už však znali tajemství výroby další tři lidé – dva bývalí národní správci a ředitel Becherovky Václav Lupínek. Původní originál receptury z chaty Becherových byl uložen v archívu ministerstva zemědělství. Tam jeho stopa končí. To byla kuriózní tečka za jedním karlovarským tabu.
Fotogalerie
Místa a stavby, o kterých kniha vypráví. Fotografie z Wikimedia Commons.
Dědička rodinné receptury Hedda Becherová (1941)
Drogikamer, kde Becherové míchali bylinky
Likérka Johann Becher kolem roku 1900
Becherovka roku 1906